Nedotknutelnost formou poslanecké imunity ještě neznamená, že nemůže na politika s imunitou být zahájeno vyšetřování pro nějakou trestnou činnost nebo podezření z ní. To už ví i nesmrtelně nedotknutelný Dr. Ráth. A je potřeba, aby to věděli všichni, co se zaštiťují nějakou nedotknutelností.

Plácat hlouposti o to, že policie podniká hon na čarodějnice, že plukovníci a jiné šarže nebudou rozhodovat, kdo z vlády – nebo dokonce vláda celá – bude či nebude čelit stíhání? To zní jako zoufalý pokus zachránit si vlastní zadek před provalením průšvihu. Léta všichni občané volali po takové situaci. A ta najednou začíná být realitou.

Odvolávat se na to, že sice jsem zloděj, ale jiní jsou větší a horší a ještě o tom psát blog prostřednictvím asistentky bych uzákonil jako „možné“ a součást informovanosti veřejnosti o tom, jaký pisatel je „svatoušek“.

U nás si každý politik a lobbista myslí, že jeho lejno smrdí jinak. Tedy spíš voní. A jak se zdá, voňavka z Užgorodu, kterou se tu kdysi pajcovaly sovětské paničky oficírů a ze které v letu omdlévali i ptáci je oproti zápachu z politických levot luxusním parfémem.

Obavy, že nakonec by z vlády nic nezbylo, protože každý je něčem „voňavém“ namočený jsou sice předčasné, ale už ne nereálné. Otázkou je, jestli budeme mít ve vazebních i normálních věznicích dost místa. A že nebude, kdo by téhle zemi vládnul? Toho bych se tak nebál.

P.S. Nakonec tu zbydou jen „všemi nenávidění“ komunisté , protože je už přes 22 let nikdo nepustil „k lizu“. To bude legrace…