Byl jsem slepý. Teprve uprchlíci mi otevřeli oči.

Mapa zemí, kde se nedá žít, se začala zvětšovat. Zcela jasně nám to museli ukázat až uprchlíci. A naše zeme mezi ty na seznamu také patří...

Po regionu bývalého Východního Německa, po malých a multikulturně zaostalých regionech bývalého Západního Německa, nehostinném Švédsku, Dánsku, dnes už i Polsku jsme dalším státem, jehož obyvatelé jsou chudáci, co se mají hůře, než uprchlíci ze zemí, kde se válčí a vraždí.  

Z Polska utekli již všichni a z Česka to nebude jiné. Představy o multikulturním životě, zejména nočním, o holubech, co pečení létají do úst, o luxusním bydlení a neskutečně velkých sociálních dávkách a všem zadarmo přišlo jakési procitnutí. „Nechoďte tam, je to tam hrozné. Lepší to je doma…“ Takto srovnávají ti, co jim doma IS usiluje 24 hodin denně o život, život v mnoha státech Evropy. Ani Německo není „TO Německo“ ze snů. Pravda – najdou se města, kde by snad šlo s trochou dobré vůle žít, al těch je zjevně málo… To je procitnutí ze sna na obou stranách a je opravdu tristní.

Mám se nyní cítit méněcenný, chudý, zanedbaný…? Když takový uprchlík raději než aby se tu usadil a začal žít, raději vezme kufr a vrací se domů, tedy pokud „domů“ je myšleno ohořelé, rozbombardované místo, kde žil a kde byl pronásledovaný všemožnými útrapami? Pokud se doma měl ve srovnání s tím, co je možné tady, není na čase, abychom zvedli kotvy my, Evropané a nešli za lepším životem do té jejich vlasti?

Je to ironie, se kterou my, Češi, máme svou letitou zkušenost. Roky se potýkáme s emigrací jednoho početného etnika, které jde za štěstím a pečenými holuby tu do Anglie, tu do Kanady a nakonec se vždy vrátí zpět, aby si vykřičelo to, co tu mělo před emigrací. A mediální obraz naší země je ten, že jsme rasisté a nesnášenliví, nerozume těmto lidem a nejsme k nim tolerantní, trpěliví, milí…

Tady světe – a Evropo – máš ukázku nad ukázky. Když kdysi utíkali lidé na západ z východního bloku, když utíkali lidé před konfliktem v Jugoslávii, když utíkali lidé z Ukrajiny… bylo to pokaždé z jiného důvodu a přesto stejné. Chtěli kamkoliv, kde budou moci žít, pracovat a přijmou podmínky a zákony země, kam odejdou. Na rozdíl od dnešních uprchlíků. Proto není možné srovnávat nic jiného, než jediné dvě skupiny mezi sebou. Skupinu našich etnických emigratů, kteří utíkají před jakousi zvůlí a rasismem a skupiny uprchlíků z muslimských zemí, prchajících údajně ze stejných důvodů.

A proč jsem byl slepý a nyní vidím? Protože obě skupiny jsou si podobné jako vejce vejci. Nejde jim o to pracovat a žít někde podle nějakých tamních pravidel. Jde jim jen o jejich vlastní zištné zájmy.

P.S. Výjimky ve zmiňovaných dvou skupinách migrantů mohou existovat a potvrzovat pravidlo ale výjimky neznám a asi nejsem sám. Jinak si neumím vysvětlit, proč je pro uprchlíky nepřijatelný život ve většině Evropy.