Hodně firem tu hrozbu před časem uskutečnilo a teď jsou zase potichoučku zpáky. jak píše pan baloun, Číňané také nechtějí už pracovat za misku rýže, fluktuace kvůli minimálnímu rozdílu ve mzdě mnohdy ohrožuje samotnou existenci procesů ve fabrice. Kdo naříká, že nemá kvalitní lidi, ať se napřed podívá, jaké nabízí pracovní podmínky a odměnu za práci. Arogantní uřvaný pologramotný syn majitele ( "mladý pán") v roli šéfa se nedá vyvážit nějakou stokorunou. Jde ale třeba o základní, jinde v zemích Evropy dávnou pochopenou zásadu rovnováhy mezi prací a soukromým životem.

A to je příležitost pro Vás. Založte vlastní firmu a zaplaťte nadprůměrně svoje zaměstnance. Ti Vás budou milovat. Vy sice pro vyšší ceny Vašich produktů moc nevyděláte, ale ten dobrý pocit by byl k nezaplacení.

Zaměstnat cizince není žádná sranda. Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván pouze tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území ČR. O vydání povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně úřad práce zpravidla před svým příchodem do ČR sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán nebo ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem.Povolení k zaměstnání vydává úřad práce maximálně na dobu 1 roku a za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou klasifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Zaměstnavatel musí do 10 kalendářních dnů oznámit úřadu práce obsazení volného pracovního místa cizincem.

Praxe mnoha českých firem a firem v Česku podnikajících je taková, že mají nedostatek kvalitních pracovních sil. Budují vlastní střední školy. Vysokoškoláky technických oborů se snaží získat už na vysoké škole za různé benefefity. Kmenové pracovníky se snaží udržet příplatky na dovolenou, na vánoce, poukázkami do divadel, posiloven, plaveckých hal do kadeřnictví. Dále jim zlepšují pracovní podmínky, budují nová sociální zařízení, šatny. V jídelně mají možnost si vybrat z tří jídel. Tohle je praxe u firem, kde bydlím a pokud vím je to i jinde.

To je bohuIibá praxe, bohuželzdaleka ne tak rozšířená, jak se zřejmě domníváte.

Do značné míry máte pravdu, ale tomuhle nerozumím:

"Navíc se firmy vůbec nezajímají o to, co jejich nový pracovník – cizinec – dělá ve svém volnu, pokud nějaké má."

Táži se, proč by se firma měla zajímat o to, co jejich nový pracovník dělá ve svém volném čase.

Z pohledu té firmy: Proč by si tím měla přidělávat práci, že se bude starat o to, co její dělníci dělají po pracovní době?

Z pohledu zaměstnance: Co je mému šéfovi do toho, že i na prahu šedesátky stále ještě chodím pravidelně plavat (v létě i v zimě) a že hraji šachy?

Tedy nic tak hnusně pravdivého jsem již dlouho nečetl. Karma jako hrom.

Z jedné strany souhlas, má to však jedno velké ALE. Mzdové náklady jsou jednou ze složek nákladů na finální výrobek. Trochu jsem se pohybovala v textilním průmyslu a tam se jelo a jede na dřeň, o investicích do výrobních prostředků ani nemluvě. Všichni chtějí nakupovat co nejlevněji, suroviny zadarmo nejsou a když musí výrobce platit všechny vymoženosti sociálního státu, co na něj naložil stát, tak moc velký prostor pro zvyšování mezd opravdu nemá. Výsledek? Přesun výroby směr východ, ztráta pracovních příležitostí. To, že nyní ekonomika roste, je jen krátkodobý jev. Jakmile propadneme do recese, jsem zvědavá kde bude Babiš (nebo kdo přijde po něm) brát na všechny sociální dárečky tu lékařům, tu učitelům tu úředníkům. Kontrolní hlášení nás nespasí a EET už vůbec ne. A teď kudy z toho ven?

To je jednoduché, zrušit globalizaci, nevidím jediný důvod, proč vystavovat zbytky našeho třeba textilního průmyslu nekalé konkurenci z Asie. O lekaře, ani učitele se nebojte. Jedni utečou do zahraničí, ti druzí půjdou tam, kde si víc vydělají.

Souhlas.